Jedním z typických a standardních rysů Saarloosova vlčáka je jejich bázlivost. Jasně, najdete psy s povahou otevřenější, která odbíhá od standardu, a mnoho lidí ji preferuje a určitě je ve spoustě situací snadnější s ní pracovat.

Ráda ale všem říkám „počítej s nejhorším“ a to je v případně SAV bojácné štěně, které musíte všechno naučit a zbavit ho paniky. Projít si strachem. Nikdy to nepůjde silou. Dosáhnete tím maximálně toho, že si štěně spojí trest se svým strachem a bude se krom všeho ostatního bát i vás.

Jedna z prvních věcí, které musíte svoje štěně naučit je, že vy jste jeho bezpečný prostor. Jste tam pro něj vždy, ať už jako opora, nebo ten, kdo vyřeší situaci za něj a je na něj spoleh. Pracujte spolu, věnujte mu maximální pozornost. Zvedejte mu sebevědomí během společných her. A když přijde riziková situace zachovejte chladnou hlavu a vyřešte ji s klidem.

Vývoj štěněte doprovází nevyhnutelně období strachu a zvýšené odvahy. Více jsem o tom psala v samostatném článku. Je dobré tato období brát v potaz, pomůžou vám totiž ledasco pochopit. Třeba i jen to, že na místě, kolem kterého denně chodíte je najednou problém v klidu projít.

Jak jsem už psala, strach nikdy netrestejte. Pokud máte psa, který ještě nepřekročil „pamlskovou hranici“ máte z půlky vyhráno. Pamlsková hranice je něco jako ukazatel stupně stresu psa. Pokud pes odmítá pamlsky a je viditelně ve stresu zkuste se s klidem ze situace dostat a pozorovat ji z dálky. Nenuťte psa v ní zůstávat. Příště až půjdete okolo zkuste psa co nejvíc namotivovat na sebe, ať vám věnuje co nejvíc pozornosti a neřeší stresor. Klidně kolem něj jen proběhněte a s postupem času můžete zpomalovat a jakmile bude pes přijímat pamlsky v pohodě, přibližujte se ke stresoru a odměňujte každou klidnou chvilku pamlskem a velkou pochvalou. Je dobré s sebou nosit pamlsky alespoň dvojí hodnoty. Nějaké obyčejné na odměňování a upevňování už zajetých povelů a potom nějaké lepší, jako super odměnu, kterou budete odměňovat super skvělé chování.

Velkým problém jsou pro saarloose cizí lidi. Neexistuje univerzální návod, jak to v nich otočit. Nejdůležitější je primárně si uvědomit, že to tak prostě je a má to tak být. Saarloos je pes rezervovaný vůči lidem, ráda říkám, že nejde s každým jen za pamlsek. Je proto důležité se s tím smířit. Ideálně ještě před pořízením. Největší chyba je si myslet, že vy budete makat a dopadne to jinak. Nedopadne.

Strach z lidí jde ale do velké míry potlačit do bodu, kdy bude váš saarloos lidi v okolí tolerovat. Nepožene se za nimi, ani je nebude vítat se šťastným ocáskem. Chce to trpělivost a spoustu práce. Opět je nejsnadnější pracovat s pamlsky, které by mělo ze začátku dávat psovi co nejvíc různých lidí. Využijte období jejich zvýšené odvahy a ukažte jim, že lidi nejsou zlo a většinou s sebou nosí nějakou ňamku.

Musíte obrnit i sebe. Často uslyšíte věty jako: To je pes k ničemu. Kdo ho týrá. Proč se tak bojí, to je z útulku? Proč sis to pořizoval/a?. Co se bojíš, to je ustrašenej vlk. Ty posero!

Lidi jsou blbý. Tyhle věty umí hodně zabolet zpravidla od rodiny a přátel. Může se totiž stát, že i v rodině budou lidé, kteří si psa prvních pár let prostě nepohladí. Může to kopírovat i váš vztah k určitým lidem.

Nicméně na strach z lidí nebude jednoznačná rada a vždy je lepší se o něm poradit s chovatelem, nebo lidmi, kteří s ním bojovali taky.

Nezapomeňte na to, že ačkoliv se vám může zdát váš pes jako nejhorší na světě, není to tak. U 9 z 10 psů opravdu stačí to nevzdat, uklidnit sama sebe a pustit se do řešení problémů. Je to relativně krátký čas oproti tomu, jak dlouho vám to potom bude váš pes vracet. A to za to stojí.